(výběr z úplné soustavy 128 podstatných historických triků všech zemí a dob z nové knihy Konec manipulace)
Trik H60: Trik pomocí pěkného designu
Co vypadá lépe, to je tím pádem také skutečně lepší.
Komentář DG: Nemohu si pomoci, hned v první vteřině mne napadl výstižný pojem známého blogera Dfense „leštěný prd“.
Občas, když chodím po horách hodně neformálně oblečen a když si mne na té procházce třeba v nějaké lepší turistické hospůdce obsluha všímá méně uctivě než tamních jiných, krásně vyoblékaných hostů, se mi chce říci: „To, že mám zalátanou košili s pár dírkami a odřené džíny, přece neznamená, že nemohu být (za jiných okolností a ve zcela jiném oblečení) žádaným a ctěným poradcem řady poslanců parlamentu nebo kanceláře prezidenta republiky.“
A opět připomínám, že známý hit Voskovce, Wericha (s hudbou Jaroslava Ježka) „Šaty dělaj člověka“ není konstatování pravdy, ale rozhořčený protest, že by lidé takovýmto zkreslováním věřit neměli. „Zloději ve fraku… každý věří…“ zpívá se tam o podvodníkovi, který oklamal celý Kocourkov. Jak hnusné, jak odsouzeníhodné! Ta píseň není argument pro imidžovce, ale proti nim.
Toto, co následuje, je ovšem netrikové – je pravdivé:
„Don´t judge a book by the cover.“ Nesuď knihu dle její obálky (anglické úsloví). „Kdo umí, umí; kdo neumí, ten imidžuje – inzeruje – intrikuje.“ (Mnou mnohokrát ověřené pravidlo tří podlých „i“.)
Dobrý imidž a zároveň dobrá inzerce jsou v pořádku, ne že ne. Když tomu reklamnímu obalu ovšem vnitřek zboží nebo služby kvalitou odpovídá.
Jinak je to trik.